Dnešní děti tráví čas úplně jinak než generace předtím. My jsme lítali venku na hřištích, lezli po stromech a stavěli na nich bunkry, hráli na schovku a podobné klasiky. Věřím, že to není dnes tak hrozné, jak se zdá, ale stačí se podívat jak vypadají sídliště dnes - je tam většinou pusto prázdno, bez nějakého vyžití. Velký vliv na to mají nejspíš technologie, stále však existuje nespočet různých pohybových a sportovních kroužků, kam rodiče své děti posílají a “nutí” je trávit volný čas smysluplně. Jak se s tím ztotožňují samotné děti, to je otázka.

Z veřejného mínění totiž lze vyvodit, že vztah dětí ke sportu se zhoršuje. Většina dětí raději tráví čas jinak než zrovna sportem. Najde se samozřejmě spousta talentovaných a zapálených dětí, které sportem žijí. Nejde to úplně objektivně hodnotit, zdá se však, že těch aktivnějších nějak ubývá. Už na škole to šlo cítit, spousta vrstevníků se bezdůvodně vymlouvala z hodin tělocviku. Přitom by stačilo změnit osnovy tak, ať pohyb nepřipomíná „hodinu“, ale spíše přestávku.

Sám cvičení s vlastní vahou používám jako skvělý doplněk k mému hlavnímu sportu, což je BJJ - Brazilské Jiu Jitsu. Posilování mi pomáhá udržet ve formě celé tělo a také pracovat na strukturní rovnováze. Tvoří tak velkou část mé tréninkové praxe, jelikož mám kalisteniku zařazenou ve svém týdenním plánu aspoň 4x.